Dívčí válka
Agentura Pragokoncert a Divadlo Františka Ringo Čecha představuje nejúspěšnější a nejhranější divadelní komedií všech dob – legendární Dívčí válkou. Tuto skvělou komedii shlédlo více než 500 000 diváků a i ti, kteří ji viděli několikrát se znovu smějí neskutečným gagům, kterých je Dívčí válka plná od začátku až dokonce. Její atraktivnost se skrývá především v lehkosti žánru, nadsázce, využitých tématech a také v hvězdném hereckém obsazení. Autor sám o této komedii říká: „Dívčí válku jsem psal – tak říkajíc – českému národu „na míru“, jde především o jemu blízký styl humoru a oblasti, kterých se dotýká (erotika, politika). Navíc jde o odpočinkový žánr, v jehož rámci přinášíme hodokvas těch nejkrásnějších žen, kterými naše zubožená vlast disponuje. Já vždy s trochou nadsázky říkám – tak Bůh vynahrazuje svým milým Čechům neúspěchy v tržní ekonomice. O úspěchu Dívčí války svědčí plné sály po celé naší republice“.
Děj naší historické komedie začíná na veselohru dosti neobvykle a sice pohřbem kněžny Libuše. Vzhledem k technickým těžkostem s realizací smutečního aktu na jevišti, odehrává se tento mimo zorné pole diváka a vlastní děj pak začíná rozhovorem knížete Přemysla s vladykou Bivojem, vracejícím se z pohřbu. Kníže Přemysl, kolísající mezi smutkem po ztrátě milované ženy a radostí nad nově nabytou svobodou, se stává terčem útoků vdavekchtivé ctižádostivé Vlasty, která dovede nejistotu a strach dívek o podíl na veřejném životě využít ve svůj osobní prospěch a ambice nastoupit na místo kněžny Libuše. Při svém temperamentu a vášni neváhá k dosažení svého cíle použít jakékoliv prostředky. Kníže Přemysl nemá naprosto v úmyslu vstoupit s Vlastou v nový svazek manželský a jeho eroticko- estetická pozornost obrací se spíše k půvabné Kazi, Libušině sestře, která, žel, již před časem spojila svůj život se statečným rekem vladykou Bivojem a jeho nerozlučným kancem Ervínem. Čestná, leč milostně založená Kazi váhá mezi oběma jedinci, tj. mezi svým mužem a knížetem, až se nakonec rozhodne ke kompromisu, tj. k oběma skvělým mužům. Nevědomky tak položí základ ke klasické manželské nevěře, přežívající až do našich dnů.
O nezapomenutelný zážitek se postarají tito herci Čechova prozatímně
osvobozeného divadla:
František Ringo Čech – Ctirad
Uršula Kluková – Vlasta
Martha Olšrová – Kazi
Martha Olšrová/Lucie Chlumská – Šárka
Petr Jablonský – Lumír
Milan David – Přemysl
Petr Martinák – Vojen/Častava
Roman Skamene – Bivoj a další.
Blížší informace, objednávky představení pro Vaše divadlo či kulturní dům:
Barbora Boctor – 777 701 585, boctor@pragokoncert.com
Další komedia Čechova Prozatímně Osvobozeného Divadla
Na Brusel, Vávro!
Vlastenecká komedie Františka Ringo Čecha se zpěvy a tanci je o lásce nezbedného poslance ke krásné Missce a o šlechetném prezidentovi. Tato komedie je tvrdou politickou satirou na současné poměry a situaci na české politické scéně.
Pravda o zkáze Titaniku
aneb Kdo jinému jámu kopá sám do ní padá....
Inscenace Titanik pojednává netradičním způsobem o nejstrašnější katastrofě v dějinách námořní dopravy. Hypotéza Čechova prozatimně osvobozeného divadla je ovšem vysoce originální.
K rozhovoru jsme přizvali autora a zároveň jednoho z hlavních protagonistů komedie „Dívčí válka“ – Františka Ringo Čecha a zeptali jsme se:
Jak jste vybíral námět a v čem se domníváte spočívá úspěch Dívčí války? F.R.Čech: Čerpal jsem z národních tradic a pojetí jsem posunul do odlehčeného žánru – tedy mé oblíbené komedie, která ukazuje na věčné spory mezi muži a ženami. Dívčí válku jsem psal – tak říkajíc – českému národu „na míru“, jde o jemu blízký styl humoru. Navíc jde o odpočinkový žánr, v jehož rámci skutečně přinášíme „hodokvas“ těch nejkrásnějších žen, kterými naše zubožená vlast disponuje. Já vždy s trochou nadsázky říkám: „tak bůh vynahrazuje svým milým Čechům neúspěchy v tržní ekonomice“. Pro diváky je určitě velmi atraktivní také samotné herecké obsazení.
Jaké je herecké obsazení Vašeho obnoveného souboru a jak jste s ním
spokojen?
F.R.Čech: Spokojen samozřejmě jsem, protože hlavní výběr jsem provedl sám. Každý divák by si zde měl přijít na své, ať ten, kdo pase po dokonalém uměleckém výkonu, tak ten, který se přišel uvolnit a omrknout pěkné ženské. Do mužských rolí byli obsazeni především kvalitní herci: Petr Jablonský – kníže Přemysl, Roman Skamene – Bivoj, první komik mého divadla Mojmír Maděrič – božský pěvec Lumír, Petr Martinák – Vojen (člen Přemyslovy družiny) a Častava (členka Vlastiny družiny) a já sám hraji panice Ctirada. U žen jsem vsadil především na krásu, i když také u nich nemohu popřít herecké dovednosti, především pak u první dámy mého divadla Miluše Bittnerová – Vlasta, kterou bych z tohoto důvodu přiřadil spíše k té mužské části mého souboru. V dalších ženských rolích se objevují Sandra Pogodová – Kazi a Martina Šťastná – Šárka.
Je na Vaší hře něco neobvyklého, na co je dobré upozornit?
F.R.Čech: Dobré je upozornit na hru jako takovou, protože je celá neobvyklá, někoho může i porazit. Ale vážně, děj „Dívčí války“ začíná na veselohru dosti neobvykle a sice pohřbem kněžny Libuše. Kníže Přemysl, kolísající mezi smutkem po ztrátě milované ženy a zároveň radostí nad nově nabytou svobodou, se stává terčem útoků vdavekchtivé a ctižádostivé Vlasty. Která by ráda zastoupila kněžnu Libuši v její pozici a s pomocí intrik proto udělá vše možné. Přemysl však nemá naprosto v úmyslu jejím nástrahám podlehnout a jeho pozornost se obrací jinam a to je jeden z klíčových podnětů pro přípravu války – tedy v tomto případě dívčí – protože také ženy jsou svým určitým způsobem ješitné.
Co Vy a Vaše soukromá Dívčí válka?
F.R.Čech: Válku s dívkami vedu pouze na jevišti, můj vztah k ženám je jinak veskrze kladný. Stejně jako můj pra pra prapředek Čech a jeho brácha Lech měli k ženám vztah velmi vřelý, nezapomeňte, že nás polovinu zplodili.
Chcete naším čtenářům něco vzkázat?
F.R.Čech: „Neberte život příliš vážně, i v dnešní uspěchané době si udělejte čas na pohodu a zábavu.